Obrázek uživatele carme
  • autor: carme
  • publikováno: 28.12.2014 11:16
  • zobrazeno: 1929x
+
2
-

Proč je být normální nenormální

Asi jako ve většině rodinách i u nás se shází druhý den po Vánocích širší okruh rodiny. Nechci se zde nikterak rozepisovat, protože koho by zajímalo, kdo co dostal a kolik nás tam bylo, jdu tedy rovnou k věci. Nemám hyperaktivní zlobivé a uknučené dítko, zkrátka hodná, milá, usměvavá, klidná holčička, no a to se právě jen tak nevidí. Malé dítě asi o sobě musí dávat vědět neustálým pobíháním, házením věcí po domě a každou chvíli řvaním máááámy, mamy, aby nebylo povážováno za nenormální. Dokážete si tedy představit, jak moc jsme byli odlišní od ostatních dětí v jejím postejném věku, až se příbuzná podivovala, jestli je to vůbec normální. Ano je. Proč je tedy být normální nenormální ve většinové společnosti asi nedokážu pochopit. Pokud to někdo máte podobně, jak vás vnímá okolí nebo co vám říkají?

Komentáře uživatelů

0
Obrázek uživatele Sunriska
před 2 roky Sunriska

Úplně chápu..I když nemůžu přispět vlastní zkušeností s malým potomkem, z okolí můžu posoudit, že lidé dnes velmi rádi škatulkují a bohužel i cizí děti. Neuvědomují si, že co dítě, to jiní rodiče, jiná výchova a tím pádem i jiné chování..Dnešní společnost je zahlcena "hyperaktivními" dětmi, vidí je na každém rohu, v obchodech, na ulici. Včetně zoufalých rodičů, kteří jsou přepracovaní a výchova dětí se jim jaksi vymkla kontrole, proto už mají sílu jenom na ně křičet..Pokud bychom polemizovali nad tím, co je a není normální - byla by to ztráta času, protože to je naprosto individuální. 
Važte si svého drobečka a naopak na ni buďte pyšní a i sami na sebe..;) 
Je víc jak jasné, že nás čeká naopak velice aktivní dítě a už teď se těším, až nám dětská psycholožka či lékařka předepíše léky na zklidnění..:D Bohužel, dnešní realita..

1
Obrázek uživatele radim
před 2 roky radim

carme píše: ...až se příbuzná podivovala, jestli je to vůbec normální...
Být nenormální vůči dnešní většině je jeden z největších komplimentů, který můžete dostat, tak si toho važte.

0
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 2 roky Martin Vozka

Každé dítě je individualita. Kdo tohle nedokáže přijmout a zařídit se podle toho. Močí proti větru a bude mít tím pádem nekomfort v botách. Jinak souhlas s +radim

2
Obrázek uživatele carme
před 2 roky carme

Dříve jsem o hyperaktivitě dětí z jídla jenom četla, nedávno jsem to zažila na vlastní kůži. 
Pokud tedy nějaká mamina nechce mít hlavu jak škopek a věčně nervózní z nezvladatelného dítěte, změňte mu stravu, vyhoďte pseudopamlsky z hypermerkatů, stejně to jsou šity, přidejte zeleninku, luštěniny (třeba cizrna nebo adzuki nám moc šmakuje) a máte klidné dítě. Opravdu to funguje.

0
Obrázek uživatele Danah
před 2 roky Danah

Spravne, Carme, je to stravou. Vzdycky s podivem koukam, kdyz maminky daji detem Colu a cukratka a vubec cokoliv bez premysleni, jake to ma dusledky. O hyperaktivite, spojene s konzumaci ecek a prumyslove vyrobenych potravin se vi. Jenze aby se na reseni problemu mohlo podilet co nejvic dobre placenych odborniku, vyrobi se z toho nemoc  /ADHD/ a leci se metodou pokusu a omylu. Misto aby se odstranila pricina, tedy reklo se na rovinu Nedavejte detem k jidlu to a to. Co je dnes normalni? No pouzivat zdravy rozum a rodicovsky cit a lasku by melo byt normalni.Hodne zdravi v novem roce!

0
Obrázek uživatele Ája
před 2 roky Ája

Na  těch éčkách ,spojené s hyperaktivitou něco asi bude. Ale můj názor je ten, že člověk by se měl řídit hlavně svým vlastním rozumem a ne to jak nás vnímá okolí,nebo co o nás říkají atd... To stejně neovlivníme,zbytečně bychom se akorát stresovali. Lidé se vždycky starali hlavně o druhé a to co je kolikrát pro nás normální,druzí to vidí jinak. Většina dětí je právě opak,toho co píše carme a proto už se nad tím ostatní pozastavují. Já bych naopak byla na to pyšná,že mám tak hodné,milé, usměvavé atd.. dítě.Tím pádem víc času i na sebe a ostatní. Co by za to většina rodičů dala!!

0
Obrázek uživatele Jája
před 2 roky Jája

Nevím kolik dětí právě máte, ale předpokládám, že tu jednu hodnou holčičku. Já jsem na tom byla úplně stejně. Má milovaná první dcerka byla andílek a musím říci, že i nyní je. Na svou klidnou, trpělivou a hodnou povahu doplácela třeba tím, že byla bratránkem bita a nikdy mu nechtěla ránu vracet s tím, že by ho to také bolelo. Měli jsme a máme s tímto problém i nyní, až na to, že rány od něj dostává druhá dcerka, která je jejím opakem. Je to svéhlavička, průbojňák, plná nápadů a také zlatíčko. Myslím, že obě dcerky vychováváme stejně, ale oni jsou jako nebe a dudy. Děti nemlátíme, ale nesouhlasím s tím, že se dítě nikdy nesmí udeřit. Plácnutí přes zadek dětem vymezí prostor a čím dříve dítě zjistí co může a co ne, tím lépe. Myslím si, že kdo nechá dítko dělat cokoliv a už od malinka ho omlouvá tím, že je malý a nemá rozum, dělá chybu a v povaze dítěte se toto odrazí. Buďte na dcerku pyšná tak jako já. Třeba se vám poštěstí i druhé dítko a to může být pravým opakem. :)) Nad hloupými řečmi je potřeba mávnout rukou, třeba je to skrytá zášť. 

Nový komentář

Jméno

Email

Ochrana proti SPAMu

  «   Napište číslicí kolik je 2 + 9


Přidat komentář