Obrázek uživatele Raskenius
  • autor: Raskenius
  • publikováno: 9.8.2013 14:54
  • zobrazeno: 1839x
+
1
-

Je člověk skutečně přirozený všežravec?

    Lidé jsou nejčastěji označováni za „všežravce“. Toto zařazení je založeno na „pozorování okolí“, kdy lidé všeobecně jedí pestré množství rostlinné a živočišné stravy. Kultura, zvyklosti a návyky jsou však při posuzování lidských stravovacích praktik matoucí proměnnou. „Pozorování okolí“ není tedy nejlepší technikou, kterou bychom měli použít, když se snažíme identifikovat tu pro člověka „nejpřirozenější stravu“. Zatímco většina lidí je svým chováním čistě „všežravecká“, stále zůstává otázka, zdali jsou lidé anatomicky přizpůsobeni k příjmu živočišné stejně jako i rostlinné stravy.

    Správnější a více objektivní technikou je zkoumat lidskou anatomii a fyziologii. Savci jsou anatomicky a fyziologicky uzpůsobeni k obstarávání a pojídání konkrétních druhů potravy. (Při zkoumání fosilií vyhynulých savců je běžnou praktikou prozkoumat anatomické rysy, aby tak bylo možné odvodit pravděpodobný druh stravy zvířete.) Proto se tedy nyní můžeme podívat na savčí masožravce, býložravce (pojídače rostlin) a všežravce abychom poznali, které anatomické a fyziologické rysy se váží na jednotlivé druhy potravy.

    Zuby masožravců jsou posazeny odděleně, tak aby se mezi nimi nezachycovali vláknité masité zbytky. Řezáky jsou zašpičatělé, krátké a bodcovité, používají se na uchvácení a odtrhnutí. Špičáky jsou značně prodloužené a tesákovité, k probodnutí, trhání a usmrcení kořisti. Stoličky (carnassials) jsou zploštělé a trojúhelníkovité se zazubenými hranami, které fungují jako zoubkované čepele. Jestliže masožravec sevře čelisti, díky čepovému čelistnímu kloubu na sebe zuby dosednou ve smyslu odzadu-dopředu a podobně jako čelisti velikých nůžek, vytvoří plynulý krájivý pohyb.

    Masožraví savci nemají ve svých slinách obsaženy trávicí enzymy. Když jedí, rychle hltají a potravu nežvýkají. Protože se nemohou uvolňovat přímo do tlamy proteolytické (bílkoviny trávicí) enzymy z důvodu samonatrávení (poškození ústní dutiny), masožravci nepotřebují potravu míchat se slinami; jednoduše odtrhnou veliký kus masa a spolknou jej najednou.

    Anatomické znaky ukazující na býložraveckou stravu reprezentují podle vývojové teorie mladší podmínky než jsou masožravecké. Býložraví savci mají dobře rozvinuto lícní svalstvo, masité rty, poměrně úzký otvor do ústní dutiny a zesílený svalnatý jazyk. Rty napomáhají pohybu potravy do úst a ještě spolu s lícními svaly a jazykem, účastní žvýkání potravy. U býložravců se čelistní kloub posunul směrem nahoru, nad rovinu zubů.
    Ačkoli je tento typ kloubu méně pevný než čepový kloub masožravců, je mnohem více mobilní a umožňuje při žvýkání rostlinné potravy komplexní pohyby čelistí. Tento druh kloubu navíc při sevření čelistí umožňuje, aby se zuby po své délce setkaly víceméně najednou a aby tak mohly vytvořit drtící plošky. (Tento druh čelistního kloubu je pro býložravce natolik důležitý, že máme za to, že se vyvinul u nejméně 15-ti různých druhů býložravých savců.) Úhel dolní čelisti se rozevřel, aby uvolnil prostor pro úpony dobře vyvinutých svalů masseterů a pterygoidů (tyto svaly jsou pro žvýkání býložravců nejdůležitější).
     Sval spánkový je malý a má menší význam. Massetery a pterygoidy udržují čelist zavěšenou a kývají jí do stran. Dolní čelist býložravců se při jezení pohybuje vysloveně do stran. Tento boční pohyby jsou nutné pro drtivé pohyby při žvýkání.

    Stav chrupu býložravců je poměrně rozmanitý - v závislosti na druhu vegetace, na jejíž pojídání je daný druh přizpůsoben. Přestože se tito savci v typech a počtech zubů liší, tyto různé typy zubů sdílejí společné strukturální rysy. Řezáky jsou široké, zploštělé a dlátovité. Špičáky mohou být, jako například u koní, malé, nápadné jako u hrochů, prasat a některých druhů opic (jim se přikládají zastrašovací účinky při obraně) nebo mohou úplně chybět. Stoličky jsou obecně obdélné (hranaté) a na povrchu zploštělé tak, aby poskytovaly povrch pro drcení.
     Stoličky po sobě nemohou v krájivém pohybu svisle klouzat, ale přejíždějí po sobě vodorovně za účelem rozdrtit a rozmělnit. Povrch stoliček se liší podle druhu rostlinného materiálu, které zvíře pojídá. Zuby býložravců jsou k sobě těsně semknuty, takže řezáky tvoří účinný mechanismus na odkusování a horní a dolní stoličky na rozdrcení a rozmělnění. Ústní dutina, která je jaksi schovaná a ohrazená, má dostatek potencionálního prostoru, využitého při jezení.

    Tito živočichové pečlivě a systematicky svou potravu přežvykují a lícními svaly a jazykem ji posouvají směrem dopředu a dozadu k drtícím zubům. Tento důkladný proces je nezbytný pro to, aby se rozrušily rostlinné buněčné stěny a uvolnil se stravitelný vnitrobuněčný obsah a aby se zajistilo pečlivé promísení tohoto materiálu se slinami. To je důležité, neboť sliny býložravých savců často obsahují enzymy, které umějí strávit karbohydráty a ty počínají rozkládat molekuly potravy, zatímco je stále ještě v ústech.

    U savců býložravých je tlusté střevo spíše vysoce specializovaným orgánem, jehož činnost je spojena se vstřebáváním vody a elektrolytů, s výrobou a vstřebáváním vitamínů anebo s fermentací vláknitých částí rostlin. Tlusté střevo bývá u býložravců obvykle širší než střevo tenké a je poměrně dlouhé. Někteří býložravci mají tlusté střevo které má vakovitý povrch, ten je způsoben vlákny svalstva ve střevní stěně. U některých býložravců je dále cecum (první část střeva) poměrně rozsáhlé a slouží jako hlavní nebo vedlejší místo určené pro fermentování.

    Přesně tuto situaci nalezneme u medvěda, mývala a některých členů čeledi psovitých. (Tuto diskusi omezíme na medvědy, protože jsou obecně zástupci anatomických všežravců.) Medvědi jsou řazeni mezi masožravce, ale jsou anatomicky typickými všežravci. Přestože přijímají určité množství masité stravy, jsou tím, že je jejich strava složena ze 70-80% z rostlin, převážně býložravci. (Jedinou výjimku činí medvěd lední, který žije v zaledněné, na vegetaci chudé Arktidě a který se živí převážně tulením tukem.) Medvědi neumějí dobře trávit vláknitou vegetaci a jsou tudíž vysoce vybíravými jedlíky. Hlavní složkou jejich potravy jsou zejména dužnaté rostliny, hlízy a bobulovité plody. Mnoho vědců věří, že důvodem, pro který medvědi upadají do zimního spánku je to, že jejich hlavní potrava (dužnatá vegetace) není ve studených severských zimách dostupná. (Je zajímavé, že medvědi lední do zimního spánku upadají v letních měsících, kdy nemají k disposici tuleně.)

    Obecně, medvědi vykazují anatomické rysy shodné s přijímáním masité stravy. Jejich čelistní kloub se nachází ve stejné rovině jako je rovina stoliček. Spánkový sval je masivní a úhel dolní čelisti je malý, což odpovídá omezené roli, kterou při ovládání čelistí hrají svaly pterygoideus a masseter. Tenké střevo je krátké (méně než 6-ti násobek délky těla) jako u čistých masožravců a tlusté střevo je jednoduché, hladké a krátké. Nejnápadnější adaptací na rostlinnou potravu u medvědů (a jiných anatomicky všežravců) je uzpůsobení jejich chrupu. Medvědi si uchovali klínovité řezáky, velké špičáky a stříhavé třenové zuby; jejich stoličky avšak zhranatěly a mají zaoblené výstupku pro drcení a rozmělňování. Medvědi ale nepřevzali tupé nehty, jako má většina býložravců, ale udrželi si zašpičatělé drápy masožravců.

Živočich, který loví, usmrcuje a pojídá kořist k tomu musí mít tělesné vybavení, které činí lov praktickým a výkonným. I když mají medvědi ve své stravě významné množství rostlinné potravy, musejí mít zachovány anatomické rysy, které jim dovolí dopadnout a usmrtit živočišnou kořist. Medvědi proto mají takovou strukturu čelisti, svalstvo a chrup, které jim umožní uvolnit a použít síly, které jsou nezbytné k usmrcení a roztrhání kořisti, přestože je jejich strava převážně rostlinná. I když je typ čelistního kloubu býložravců (nad rovinou stoliček) daleko více účinný při drcení a rozmělňování rostlin a potencionálně by medvědům dovolil využívat širšího spektra rostlinné stravy, je tento typ kloubu mnohem slabší než čepový čelistní kloub masožravců. Býložravecký typ kloubu je poměrně snadno náchylný k vykloubení a neobstál by pod tlaky zápasící uchvácené kořisti anebo při drcení kostí. (Neumožnil by ani široké rozevření tlamy, které masožravci potřebují.) V divočině by zvíře s vykloubenou čelistí buď brzy zemřelo hlady nebo by bylo sežráno jiným zvířetem, bylo by tedy znevýhodněno. Jednotlivé druhy nemohou přijmout slabší i když pohyblivější a výkonnější typ kloubu býložravců; pouze v případě, že znutnosti podstupují test rostlinné stravy, riskují vykloubení čelisti, smrt a nakonec vyhubení.

    Lidé mají svalnaté rty a malý otvor do ústní dutiny. Mnoho z takzvaných „výrazových svalů“ jsou vlastně svaly, které používáme při žvýkání. Svalnatý a hbitý jazyk nezbytný při jezení, se přizpůsobil na používání při řeči a jiným věcem. Kloub dolní čelisti je zploštělý chrupavčitou destičkou a nachází se zcela nad rovinou zubů. Sval Temporalis (spánkový) je zeslaben. Charakteristická pravoúhlá čelist dospělých mužů odráží pokročilý proces dolní čelisti hranatění a rozšíření skupiny svalů masseter / pterygoideus. Lidská dolní čelist se může pohybovat směrem dopředu, aby zapojila v činnost řezáky a také do stran, aby dokázala rozdrtit a rozmělnit.

    Lidský chrup se také podobá býložraveckému s výjimkou špičáků (špičáky některých druhů opic jsou prodloužené a má se za to, že se používají při předvádění a nebo také při obraně). Naše zuby jsou spíše větší a obvykle na sebe dosedají. Řezáky jsou ploché a dlátovité, užitečné při loupání, odřezávání a odkusování poměrně měkkých materiálů. Špičáky nejsou ani zoubkované ani kónické nýbrž zploštělé, tupé a malé, jejich funkce je obdobná té řezáků.Stoličky a třenové zuby jsou čtvercovité, zploštělé a hrbolkaté, nasazované na drcení, rozmělnění a rozpojení soudržných jídel.

    Lidské sliny obsahují enzym na trávení karbohydrátů, amylázu (salivary amylase). Tento enzym je zodpovědný za většinu stráveného škrobu. Jícen (esophagus) je úzký a hodí se na malé, měkké hroudy důkladně rozkousané stravy. Rychlé jezení, ve snaze spolykat velké množství potravy nebo spolykat vláknitou anebo špatně rozkousanou potravu (maso je toho nejčastější viník) často u lidí způsobuje dušení.

    Lidský žaludek je jednokomorový, ale pouze mírně kyselinný. (Z klinického hlediska, člověk, který vykazuje pH žaludku v přítomnosti potravy menší než 4-5, zasluhuje pozornost) Objem žaludku reprezentuje kolem 21-27% celkového objemu lidského trávicího traktu. Žaludek slouží jako směšovací a úložná komora, mísící a rozpouštějící přijaté části potravy a regulující jejich postup do tenkého střeva. Lidské tenké střevo je dlouhé, dosahující v průměru 10 až 11 délek celého těla. (Naše tenké střevo je průměrně dlouhé 6,7-9,1 m. Délka lidského těla se měří od vrcholku hlavy ke konci páteře a pohybuje se u jedinců s normálním vzrůstem v průměru mezi 60 a 90 cm.)

    Lidské tlusté střevo se vykazuje vakovitou strukturou, která je vlastní býložravcům. Roztažitelné tlusté střevo je v řezu silnější než tenké střevo a je poměrně dlouhé. Lidské tlusté střevo je zodpovědné za vstřebávání vody a elektrolytů, dále za výrobu a vstřebávání vitamínů. Dochází zde také k rozsáhlé bakteriální fermentaci vláknitých rostlinných materiálů, s výrobou a  pohlcováním významného množství energie pocházející ze stravy (nestálé krátkořetězcové mastné kyseliny) v závislosti na obsahu vlákniny v potravě. Míra jakou v lidském žaludku zaujímá fermentace a vstřebávání metabolitů, se až nyní počíná zkoumat.

    Závěrem - vidíme, že struktura trávicího traktu lidských bytostí je strukturou „předloženého“ býložravce. Lidstvo nevykazuje smíšené strukturální rysy, jaké jsou očekávány a nacházeny u anatomických všežravců jako jsou medvědi a mývalové. Ze srovnání trávicího ústrojí lidí a masožravců, býložravců a všežravců musíme tudíž přijít k závěru, že lidský zažívací trakt je ustrojen k přijímání čistě rostlinné stavy.

Komentáře uživatelů

1
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

Tady je to přehledně v tabulce: http://maso.skrabalek.cz/

0
Obrázek uživatele radim
před 3 roky radim

Co je přirozené? Rozjedeme tu debatu na toto téma? Od ne(jezení) masa, mléka, vaření, až po koukání do monitoru?

0
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

+radim Zřejmě, pokud správně chápu tvou výzvu k diskusi :-) (doufám, že to nebyly jen řečnické otázky),  narážíš na evoluci...
Ano, člověk se neustále vyvíjí, jako vše živé na světě. U člověka se vyvíjí více než cokoli jiného jeho vědomí. Čímž jsme dosáhli toho čučení do monitoru :-) (tristní, že zrovna tohle je na vrcholu evoluce lidského vědomí :-)) Ale to je věc jiná. V tabulce, a konec konců i v tomto blogu jsou porovnávány znaky fyziologické, současné. Fyziologie ovlivňuje pochody jako je rozmělnění potravy, její chemickou rozložitelnost pro snadné trávení jednotlivých živin (člověk nemá dobrý chemizmus žaludečních šťáv pro rozložení masa) a v neposlední řadě jejího průchodu trávícím traktem pro co nejmaximálnější využití výživových hodnot, ovšem pozor za současného, co nejmenšího negativního vlivu na organizmus. Což dlouhá, členitá střeva pro trávení masa nejsou. Takže takhle je myšleno tohle srovnání. A z minulosti je podle mne jasné, že člověk nemá tělo rozhodně uzpůsobené pro lov, takže se jako masožravec nemohl vyvinout. To, že se stal masožravcem bylo důsledek nepříznivých klimatických vlivů, a jako takový dokázal přežít, na rozdíl od třeba některých plazů. A posléze u způsobu stravy zůstal kvůli lenosti a tradicím. Jenže je prokázáno, že pro uživení jednoho vegana je potřeba několikrát (nechce se mi teď googlit) méně zemědělské půdy i mnohokrát méně pitné vody, než pro uživení člověka jak ho známe dnes z tzv. vyspělé společnosti. Spolu s tím, že geometrickou řadou roste počet lidí a s tím, že zdroje nejsou nevyčerpatelné, to tvoří situaci, kdy se opět musí člověk novým podmínkám přizpůsobit. Jinak prostě vyhyne a při tom ještě zničí planetu. K oddalování konečného řešení sloužily v minulosti války, epidemie, pandémie. Ale to snad nebudeme brát jako systémové řešení, které chceme aby platilo i nadále. To bychom pak popírali tu evoluci myšlení :-)

0
Obrázek uživatele Louka
před 3 roky Louka

Pakliže člověk není všežravec, tak proč teda bez masa neumíme existovat? Potřebuje spousty esenciálních mastných kyselin a esenciálních aminokyselin, které jinak než v potravě nedostaneme a spousta jich je jen v mase. Je pravda, že si je tělo dokáže uložit a čerpat je v dobách, kdy je nedodáváme v potravě, ale hezký příklad je na dětech, kdy nemají ještě dostatečné zásoby těchto esenciálních prvků a rodiče, co neumí sestavit jídelníček tak, aby jim je dodali ve veganské stravě. Tyto děti jsou pak podvyživené a trpí různými nemocemi ( rachitis aj.) Ještě dokáži pochopit laktoovovegetariány, ti dokáží za pomocí odborníků a nebo vysokých znalostí svě děti těmto problémům vyvarovat.

0
Obrázek uživatele radim
před 3 roky radim

Křivice, že by byla z nejezení živočišných produktů, se mi víc než nezdá.

1
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

+menyova.pracovni To je už 1.000.000x vyvrácený mýtus, že už se stal hloupým, ale bohužel stále celkem rozšířený. Už se mi na něj ani nechtělo reagovat. Ale možná by to někoho odradilo, tak i já tedy zareaguji... Je to jak v tom vtipu - "nevěděl, že to nejde, tak to udělal" :-). Milióny vegetariánů a veganů v historii (Einstein, Pythagoras, Diogénes, Kafka, G.B. Shaw, Albert Schweitzer, Tolstoj, ... jsou nejlepším důkazem o hlouposti tradičního názoru, že bez masa člověk existovat nemůže. http://soucitne.cz/slavni-vegetariani?title=
Rád budu patřit k těmto hlupákům, kteří nedbali vědeckých poznatků o tom, že bez masa nelze existovat.

"AminokyselinyAminokyseliny jsou všude tam, kde jsou bílkoviny (jsou jejich základním stavebním kamenem). Největší přísun těchto látek je nezbytný na těch místech našeho těla, kde dochází k největší spotřebě a obnově bílkovin - v játrech, svalech, kůži, atd. Většinu potřebných aminokyselin si naše tělo dokáže vytvořit samo. Asi 9 aminokyselin však musí být dodáno potravou, jde o tzv. esenciální aminokyseliny. Bohatým zdrojem bílkovin a tedy i aminokyselin jsou luštěniny. Některé esenciální (nezbytné) aminokyseliny jsou v rostlinné stravě obsaženy v menší míře, proto je vhodné mezi sebou rostlinné bílkoviny max kombinovat - tedy například bílkoviny (aminokyseliny) z ořechů a soji, z hnědé rýže, luštěnin apod… "
(http://www.vegan-fighter.com/novinky/na-co-se-soustredit-pro-vyvazenou-vegan-stravu.html)

0
Obrázek uživatele Louka
před 3 roky Louka

Křivice může nastat při nedostatku vitamínu D a ten se tvoří v kůži působením slunečního záření a jsou k tomu potřebné deriváty cholesterolu aj., ale křivice je jen jedna z mála věcí co může při nedostatku esenciálních MK a AK. Nevím jestli nás na 1.lékařské fakultě UK učí o mýtech, ale o tom dost pochybuji. Spíš vidím, že se nechápeme, protože já netvrdím, že nelze esenciální MK a AK nahradit rostlinnou stravou, ale musí se vědět, jak na to a to spousta vegetariánů a veganů neví a ničí tím svoje děti a to nechápu, že se nebojí více o své potomky.

0
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

+menyova.pracovni Tak to se omlouvám, špatně jsem váš příspěvek pochopil.. Samozřejmě i veganská strava musí být, jako každá jiná, vyvážená. To, že to spousta lidí neumí je jen tím, že babičky a maminky jim předávaly něco jiné a dnes se musí učit znovu. Ale stojí to za to.

0
Obrázek uživatele radim
před 3 roky radim

No je jasné, že nastává při nedostatku vit. D. Stále nebylo obhájeno, co to má co dočinění s veganismem.

0
Obrázek uživatele Martin Vozka
0
Obrázek uživatele elllzi@
před 2 roky elllzi@

Človek nema čelist ani jako masozravci a ani jako bilozravci. Človek ma celist jako primati nebo prasata a ti nejsou čiste biložraví

0
Obrázek uživatele elllzi@
před 2 roky elllzi@

Porad me chodi email že je tu novy komentar a nikde nic. uz me doslo snad 5 emailu

0
Obrázek uživatele radim
před 2 roky radim

Nejsem si jist, ale myslím, že to chodí, protože některý z příspěvků byl upraven. Nechci být podezřívavý. Možná to dělá autor, aby ostatním nutil svoje teorie, a tohle číst... Upravý a pak zase dá zpět.

0
Obrázek uživatele Sunriska
před 2 roky Sunriska

Autor nemá přístup k tomu, aby cizí komentáře jakkoliv upravoval..Administrátor také neprovádí žádné zásahy. Je možné, že je tento blog zablokován pro nepřihlášené uživatele..Čili, když sem napíše takový návštěvník, tak se detekuje přidání, ale příspěvek se nezobrazí..

0
Obrázek uživatele radim
před 2 roky radim

Myslel jsem autora upravující blog, nebo diskutujícího svůj příspěvek pochopitelně...

0
Obrázek uživatele Sunriska
před 2 roky Sunriska

...to by byla také možnost..;)

1
Obrázek uživatele Slunew
před 2 roky Slunew

dovolím si jednu poznámku ...ti vegani a vegetariáni (Einstein, Tolstoj atd....) se stali vegetariány až v dospělosti, nikoli od útlého dětství - tedy základní vývoj byl u nich dokončen v době "všežravosti"....toť vše...za mně , stejně jako třeba i WHO semivegetariánství, případně vegetariánství je celkem vhodný způsob stravování pro předcházení civilizačním onemocněním, ale ne u dětí s nedokončeným vývojem....

Nový komentář

Jméno

Email

Ochrana proti SPAMu

  «   Napište číslicí kolik je 3 + 10


Přidat komentář