Může být červené maso skutečně tak škodlivé?

Přečtěte si vyjádření odborníka na nedávnou informaci WHO o karcinogenitě červeného masa a uzenin.

shutterstock_142786321_zmensene.jpg


IARC WHO zveřejnila dne 26.10.2015 dlouho očekávanou informaci o výsledku posuzování karcinogenity spojené s konzumací „červeného“ masa a masných výrobků. Protože šlo o událost plánovanou, byla média připravena okamžitě závěr práce skupiny 22 expertů z 10 zemí rozšířit. V odpoledních hodinách 26.10. se tak většina médií vrhla na šíření, často až katastrofických informací, o potvrzení vztahu mezi konzumací červeného masa/masných výrobků a nádorovými onemocněními.

I naše média se do problému opřela náležitě barvitě, vyjádřila se celá řada odborníků i laiků, což je sice pěkné, ale veřejnost to asi spíše zmátlo, než aby jim to něco zřetelně vysvětlilo.

V této fázi diskuse nad závěry práce expertů IARC se proto bez znalosti dalších detailů popsaných v zatím nedostupné monografii nemá cenu příliš vyjadřovat.


Lze snad jen připomenout některá fakta:

Co hodnotili:
Experti hodnotili vztah mezi konzumací skupiny potraviny, která je velmi heterogenní (savčí maso, v masných výrobcích mohlo být i maso drůbeže a krev či vnitřnosti), aniž by znali konkrétní příčinu (agens), které zvyšuje incidenci nádorových onemocnění. Stále není jasné, zda zvýšenou incidenci vyvolává jedna látka či směs látek (to je pravděpodobnější).


Kde brali data:
Data měli z více než 800 epidemiologických studií a experimentů na zvířatech z celého světa.


Co kulinární úprava masa:
Mimo surovinu (potravinu) byl vzat v úvahu i způsob přípravy/výroby, nicméně skupina neměla dostatek dat k rozhodnutí, zda způsob kulinární úpravy ovlivňuje riziko vzniku nádorů. Nicméně se vyjádřili známým způsobem, že vysoká teplota kulinární úpravy vede ke vzniku řady druhů látek (např. PAH, HAA), u kterých byla karcinogenita již dávno potvrzena. Experti neodpověděli na otázku, zda konzumace syrového masa je bezpečnější z hlediska rizika vzniku nádorů, protože neměli dostatek podkladů.


Jaká nádorová onemocnění:
Hovoříme-li o konzumaci červeného masa, pak byla pozorována asociace se zvýšeným rizikem nádorů tlustého střeva a konečníku, ale i slinivky a prostaty. U masných výrobků se zvýšené riziko týkalo nádorů tlustého střeva a konečníku.


Síla důkazu:
Masné výrobky zařadili do skupiny 1, kam se řadí agens s dostatečným důkazem karcinogenity pro člověka. Červené maso zařadili do skupiny 2A, kam se řadí agens pravděpodobně karcinogenní pro člověka.


Velikost rizika:
Tento bod je klíčový, protože IARC uvádí v dostupných materiálech poněkud relativní hodnoty. Konzumace 50 g masných výrobků denně (bez rozlišení druhu) zvyšuje riziko vzniku nádoru o 18%. Jak ale tento údaj kvantifikovat? Podobný formát výsledku byl publikován pro červené maso – 100 g porce denně zvyšuje riziko o 17%. To vlastně nic moc neříká bez numerické kvantifikace. V tomto směru snad více napovídají zveřejněná čísla týkající se globálního počtu úmrtí na jednotlivé typy nádorů, které lze přičítat vlivu různých agens. Je ale velmi těžké si představit nejistotu při globálním hodnocení. Nicméně IARC žádnou další záchytnou informaci neposkytl.
Takže počet úmrtí (celosvětově) na nádory tlustého střeva a konečníku v důsledku konzumace masných výrobků byl odhadnut na 34000. Není ale uvedeno, kolik osob takové masné výrobky konzumuje.
Roční počet úmrtí (celosvětově) na nádorová onemocnění v důsledku konzumace červeného masa byl odhadnut na 50000. Opět nevíme počet exponovaných osob.
Ve srovnání s tím, počet úmrtí na nádorová onemocnění v důsledku kouření se odhaduje ročně na 1000000 osob, bez znalosti počtu exponovaných osob, pro alkohol je to pak asi 600000 úmrtí ročně a pro znečištění ovzduší asi 200000 osob ročně.
Pokud neznáme počet exponovaných osob celkem, nemůžeme z těchto čísel nic odhadovat z hlediska komparace míry rizik.


Co radí konzumentům:
Výsledky neumožňují rady ve smyslu „kolik masa je bezpečné konzumovat“. Konzumace masa má také známé zdravotní benefity. Obvykle národní autority v rámci svých doporučení radí kolik potravin z které skupiny konzumovat. Není také možné určit, zda je riziko pro některé skupiny populace vyšší či nižší. IARC se nevyjadřuje k riziku konzumace drůbežího a rybího masa. Nevyjadřuje se také k srovnání smíšené a vegetariánské diety. Nevyjadřuje se k rozdílům mezi druhy masa a masných výrobků (např. šunka versus párek, hovězí versus jehněčí). Nevyjadřuje se ke způsobu konzervace masných výrobků a masa (např. solení versus mražení).


Co by vlády mohly s materiálem IARC udělat:
Použít výsledky pro formulaci a podporu národních doporučení z pohledu zdravotních rizik a benefitů při konzumaci masa a masných výrobků.


Má ČR nějaká taková doporučení již formulována?
Existuje již několik doporučení založených na skupinách potravin (FBDG z MZ ČR) z různých úrovní a od různých skupin. Není zcela jasné, které lze považovat za oficiální národní doporučení a zda je to v dané situaci vlastně nutné.

J.Ruprich

CZVP Brno, 27.10.2015

Zdroj a více informací

Diskuse k článku

0
před 2 roky Martin Böhm

Nějaký J. Rupich, třeba i jeden vědec, který je se svým názorem hotov za, já nevím, dva dny vs. tisková zpráva z vědecké studie, kde se výzkumu zúčastnily desítky vědců z celého světa? To jako vážně?

Tento argument jistě stačí k tomu, aby si průměrně inteligentní člověk vytvořil z podobných rekcí racionální závěr... Abych byl upřímný, tak se dost divím, že tato fakta chce WHO vůbec vydat a jelikož je venku zatím jen tiskovka, mám velké obavy o to, aby nakonec nebyla celá věc v rámci tlaků obrovského průmyslově-zpracovatelského byznysu zametena pod koberec. Na druhou stranu si myslím, že netřeba se o nějaké výrazné snížení odběrů obávat, neboť třeba kuřáci to mají na krabičkách cigaret psané obrovskými písmy také a přes to kouří dál. Co znám některé bývalé kuřáky, tak ti nepřestali ne proto, že by jim to ubližovalo, ale zejména kvůli zdražení na mez, jakou už nechtěli akceptovat. To je celé. Tedy o mase lze v podstatě napsat kýmkoli cokoli a přes to konzumováno ve velkém bude nadále. Nehledě na jakékoli názory či vědecké studie.

Třeba je ale tato akce skutečně jen jakýmsi sociálním experimentem, jak informace o zdravotní závadnosti masa na lidský organismus na lidi zapůsobí. Každopádně, jak píši, WHO zatím vydala jen tiskovku, prostor o "přiznání obrovského omylu" je prozatím otevřen. Tak schválně, zda nebudu moci opět použít své "já jsem to říkal" a bude alespoň jednou pravdě učiněno za dost. :-)

0
Obrázek uživatele Slunew
před 2 roky Slunew

"nějaký pan Ruprich" je člověk, který se celý život zabývá hodnocením dopadů různých látek v potravinovém řetězci na lidské zdraví - byl (nevím zda ještě je) členem jedné ze sekcí EFSA (evropský úřad pro bezpečnost potravin), člen českého Výboru pro bezpečnost potravin a je prof.s dosti dlouhou vědeckou minulostí - takže si myslím, že tento člověk ví, co píše. A tu zprávu a výzkum nedělalo tisíce vědců, to jen několik expertů z WHO (resp.IARC) vzalo již proběhlé studie a z nich udělali tzv.metanalýzu - v současnosti poměrně běžná praxe ...a pak dochází právě k tomu na co poukazuje p.Rupricht - že studie nejsou za stejných podmínek, že se neberou v potaz další faktory atd. atd. ... což samozřejmě neznamená, že naše přemíra konzumace uzenin je v pořádku, ale spíš bych se zaměřila na to, že když se zvýší konzumace ovoce/zeleniny a "dlouhých" sacharidů (vlákniny), tak by se najednou ty výsledky zcela změnily - takže problém není "jen" konzumace, ale hlavně NEKONZUMACE...

0
před 2 roky PETR F.

Velmi dobrá argumentace prof.Rupricha. Přemýšlím nad motivem zveřejnění výsledků meta-analýzy a jejích závěrů. Že by nějaká konspirační skupina stoupenců veganství či makrobiotiky? To asi ne. Takže? Možná si jen pár "vědců" chtělo finančně přilepšit? To je reálnější. Nicméně - že by byli tak omezení, aby neanticipovali, co jejich tisková zpráva způsobí? Možná vám uniklo, že něco podobného proběhlo i s hodnocením vlivu nadbytečné konzumace kuchyňské soli. Producenti soli se ihned ozvali! A jejiách argumenty samozřejmě byly věcné - a totéž se stane (viz i článek prof.Rupricha) v případě "kancerogenní červené maso a uzeniny". Oprávněně. Musela by se totiž realizovat daleko rozsáhlejší cílená studie s přesně danou metodikou, která by zahrnovala všechny nejdůležitější faktory, vstupující "do hry" - včetně genetiky, zdravotního stavu, prostředí, atd. Připomenu českou mutaci knihy Ben Goldacre: Battling Bad Science, která vyšla v CPress 2013 s názvem Prolhanaá věda. Ta přesně popisuje jak je meta-analýzu možné zmanipulovat tak, aby vyhověla  cílům jejich autorů.     

0
před 2 roky evič

Radím používat zdravý selský rozum,pokud nám ovšem z toho všeho vymývání mozku ještě nějaký zbyl,že?

0
před 2 roky Heim

Mám v rodině trpké zkušenosti v souvislosti s konzumací masa a uzenin a rakovinou tlustého střeva. Přesně to sedí. Jenže když to řeknu já s vlastní zkušeností, neznamená to nic. Když to vyhlásí WHO, aspoň se nad tím snad někdo zamyslí.
Když jsem před 5 léty studoval kurs o výživě, měli jsme v učebnici zadání praktického úkolu ke zkoušce: ˇJednoduchými větami vytvořte leták na nástěnku do ordinace praktického lékaře. V něm dáte  pacientům doporučení omezit konzumaci červeného masa a uzenin, s poukazem na riziko rakoviny tlustého střeva.ˇ ...Takže o tom se ví dlouho, tohle téma bublalo pod povrchem už dávno.

Text příspěvku

Jméno

Email

Ochrana proti SPAMu

  «   Napište číslicí kolik je 7 - 3


Přidat příspěvek