Mrkev – základ zdravého stravování

Dozvíte se, proč by mrkev neměla chybět v našem jídelníčku včetně tipů jejího zpracování.

Autor článku: Tereza Fišerová

Mrkev neboli karotka (častější výraz používaný v odborné literatuře) patří bezesporu k nejdůležitějším druhům zeleniny. A to nejen z hlediska výživově hodnotných látek, které obsahuje v nezanedbatelném množství. Oblíbenost této zeleniny spočívá i v její všestranné využitelnosti.


Pěstování a skladování


Dostupnost mrkve je již dnes - stejně jako u ostatních druhů zeleniny – po celý rok. Vlastní pěstování však není nikterak náročné. Pokud začneme vysévat v únoru nebo březnu, úrody se dočkáme již v červnu. Mrkev dobře odolává výkyvům teplot, je však poměrně choulostivá na typické choroby zeleniny (kořenomorka, černá hniloba, plíseň šedá). Napadení se však obvykle projeví až během skladování, proto je nutné dbát na správné podmínky.

Z mrkve vždy odstraníme nať, jelikož odebírá z kořene vlhkost a pak rychleji vysychá. Před skladováním se nesmí prát, dochází pak k větší náchylnosti k plísním. Během samotného skladování je nutné se vyvarovat místům se suchým vzduchem (např. lednička), kde kořen vyschne a „zgumovatí“. Nejoptimálnější uskladnění mrkve je v bednách s vlhkým pískem v tmavém, chladném a dobře větraném sklepu s teplotami od 0 – 2 °C. Při zachování těchto podmínek se můžeme i přes zimu těšit z vysoce kvalitní mrkve.

Významné látky a jejich využitelnost


Mrkev je ceněna především pro svoje významné účinky na zdraví. Ten, kdo ji ve svém jídelníčku opomíjí, je ochuzen o řadu významných živin, které se podílejí na správném chodu celého organismu. Pojďme se tedy podívat, co všechno nám tělu poskytuje 100 g mrkvičky:

  • Energie 27 kcal (113 kJ)
  • Voda 86,2 g
  • Balastní látky 3,4 g

Hlavní živiny:

  • Sacharidy 5,2 g
  • Bílkoviny 1,1 g
  • Organické kyseliny 0,3 g
  • Tuky 0,2 g
  • Kyselina linolová 105 mg
  • Kyselina linolenová 12 mg
  • Kyselina olejová 3 mg


Minerální látky:

  • Draslík 290 mg
  • Sodík 60 mg
  • Fosfor 36 mg
  • Vápník 41 mg
  • Hořčík 17 mg
  • Železo 2,1 mg
  • Fluor 25 μg
  • Jod 15 μg


Vitaminy:

  • Beta-karoten (provitamin A) 9,6 mg
  • Vitamin C 7 mg
  • Vitamin E 600 μg
  • Vitamin K 80 μg
  • Vitamin B1 0,07 mg
  • Vitamin B2 0,055 mg
  • Vitamin B6 0,095 mg
  • Niacin 0,58 mg
  • Kyselina pantotenová 0,27 mg
  • Biotin 5 μg
  • Kyselina listová 8 μg



Balastní látky jsou nestravitelné součásti potravy, které však mají pozitivní vliv na trávicí ústrojí. V mrkvi jsou balastními látkami nerozpustná vláknina a pektin. Jejich účinek je důležitý pro správnou činnost střev, kde na sebe vážou škodlivé látky, které se rychleji vyloučí z těla ven. Balastní látky svým nabobtnáním, spočívajícím v navázání vody, podporují sytivý účinek a celkově způsobují lepší vyprazdňování střev a pravidelnou stolici. Pro správnou funkci balastních látek je tedy velice důležitý pravidelný příjem tekutin.

Mezi nejdůležitější látky, které mrkev obsahuje, jsou karotenoidy (karoteny). Jedná se o sekundární rostlinné metabolity – rostlinná barviva rozpustná v tucích. Existuje až 600 různých karotenoidů. Mezi ty nejznámější a v lidské výživě nejvýznamnější patří: betakaroten (mrkev, meruňky, mango), alfa-karoten (dýně) a lykopen (rajčata, šípky). Je prokázáno, že vysoký obsah karotenoidních látek v krvi snižuje riziko vzniku rakovinných a srdečních onemocnění. Lidské tělo si není schopno samo vytvářet karotenoidní látky, musí je tedy přijímat rostlinnou stravou. Karoten neboli provitamin A je jakýsi předstupeň vitaminu A, který je nezbytnou součástí očního purpuru a má významnou funkci při ochraně pokožky.

Vitamin A lze přijímat z potravin živočišného původu (játra, vejce, mléčné výrobky). Při jeho nedostatku (např. u vegetariánů) je však příjem velmi dobře kompenzován z rostlinné stravy, kde se vitamin A „vyrábí“ právě z beta-karotenu (na výrobu 1 mg vitaminu A je potřeba 6 mg beta-karotenu). Tímto procesem je tedy zajištěna správná hladina vitaminu A v organismu. K hypervitaminóze (předávkování) dochází jen výjimečně, např. při nadměrném přísunu živočišných potravin. Nedostatek vitaminu A se může projevovat oční citlivostí až šeroslepostí, problémy s kůží, větší náchylností k infekcím nebo zhoršením čichu a chuti.


Dalším významným vitaminem karotky je vitamin C, jež má nezastupitelnou úlohu v boji proti infekcím a jako podpora imunitního systému. Jak už víme, mrkev nám zajišťuje přísun velmi důležitých látek. Stejně tak je ovšem důležité naučit se mrkev co nejlépe zpracovávat, abychom tyto látky našemu tělu poskytly v co nejlépe stravitelné formě. Pokud rádi chroupáte syrovou karotku, vaše tělo přijme pouze okolo 1 % karotenu. Beta-karoten je totiž obklopen pevnou membránou, která se naruší nejlépe strouháním nebo nakrájením na malé kousky. Pokud se takto připravená mrkev ještě mírně podusí na troše másla nebo oleje – naše tělo přítomný karoten optimálně využije. Z hlediska dalších významných látek, které jsou citlivé na působení vyšších teplot (např. vitamin C) je výhodnější mrkev konzumovat bez tepelné úpravy.


Využití mrkve nejen v kuchyni


Při přípravě pokrmů má mrkev nezastupitelné místo a její velkou výhodou je mnohostranné použití. Jen málokdo si dokáže představit poctivou polévku nebo rizoto bez červených kostiček. V dušené formě se výborně hodí jako příloha k masu, nastrouhaná se skvěle uplatní do karbanátků, zapékaných směsí, pomazánek a salátů. Mrkev můžeme použít i na sladko při pečení - velice oblíbený je mrkvový dort nebo mrkvové sušenky. Pokud máme odšťavňovač, můžeme se v letních dnech osvěžit lahodným mrkvovým nápojem. Mrkvová šťáva má navíc vynikající čistící účinky a doporučuje se při dietách a očistných kůrách. I zde nesmíme zapomenout na podporu vstřebatelnosti karotenů pomocí tuků; do nápoje přidáme pár kapek olivového oleje.

V případě bohaté úrody lze očištěnou a pokrájenou mrkev skladovat v mrazničce. Je vhodná i na zavařování do zeleninových směsí ve sladkokyselém nálevu (tzv. pickles). Naše babičky přidávaly kolečka čerstvé mrkve při smažení, aby se tuk příliš nepřepaloval. Mrkev byla pro většinu z nás naše první potravina. U kojenců je pro svoji nasládlou chuť obvykle velmi oblíbená. Maminky by si ji měly cenit, a to nejen díky svým hodnotným látkám, ale i z důvodu výborné stravitelnosti. Mrkev - ať už v jakékoliv podobě - nenadýmá.


Karotenoidy zajišťují posílení dětského imunitního systému a mají pozitivní vliv na citlivou dětskou pokožku. S mrkvovou šťávou se u miminek může začít již od osmého týdne, s jemně nastrouhanou mrkví od čtvrtého měsíce a od sedmého měsíce věku dítěte můžeme k mrkvi postupně přidávat jiné druhy zeleniny. Blahodárných účinků mrkve můžeme využít i při péči o svůj zevnějšek.

Mrkvové masky se používají pro regeneraci unavené pokožky, propůjčují pleti svěží vzhled a šetrně ji čistí. Karotenoidy se v syntetické podobě používají v kosmetickém průmyslu do prostředků chránících proti UV záření. Masku si snadno připravíme z jemně nastrouhané mrkve smíchané s jogurtem popř. dalšími přísadami (jablečný ocet, přírodní oleje). Směs naneseme na pokožku a jemně masírujeme, necháme alespoň deset minut působit a poté omyjeme vlažnou vodou. Podpoříme tak i prokrvení, které je dobrým předpokladem pro zdravý a svěží vzhled.


Zpracováno podle knihy Sonja Carlsson: Karotka – léčivá síla z kořene a vlastních zkušeností autorky článku.

Podělte se s námi o vaše rady a zkušenosti s touto významnou zeleninou v diskusi pod článkem nebo se sami inspirujte mrkvovými pochoutkami z našich zdravých receptů!

Doplňující obrázky k článku


Diskuse k článku

0
před 4 roky petra

Joó mrkvička, právě nám roste na zahradě.

0
před 4 roky Ludmila

u kojenců úžasná potravina,ale slyšela jsem, že se ve střední části uchycuje nejvíce pesticidů, je to pravda? :)

0
Obrázek uživatele Sunriska
před 4 roky Sunriska

Ludmila: To, že mají používané chemické látky vliv na kvalitu zeleniny je zřejmé a tělu rozhodně nepřináší žádný pozitivní účinek. Proto obzvlášť u kojenců by člověk měl dát přednost domácí zelenině.

0
Obrázek uživatele AZzereta
před 4 roky AZzereta

Jojo, v zimě je to super zelenina, kupují jí hlavně proto, že bývá taky od podzimu levná.. pak se mě ale každý ptá, jestli nemám problém s pletí nebo s játry, protože mám pak dlaně a chodidla totálně oranžový. :D

0
Obrázek uživatele AZzereta
před 4 roky AZzereta

Tím chci říct,že by se jí asi hodně jíst nemělo :D zbavila jsem se té oranžové kůže až v létě, kdy se opaluji. Jinak se karoten ukládá a je z toho člověk celej oranžovej...

0
Obrázek uživatele Pipoš
před 4 roky Pipoš

Nechci byt za hnidopicha, ale jako nadseny pestitel ruznych druhu mrkve bych rad upozornil, ja jako "karotky" se v ceske zemedelske terminologii oznacuji rane mrkve valcoveho tvaru s tupym zakoncenim korene, v zahranici oznacovane jako "Nantes". Krome tohoto typu existuje mnoho dalsich typu s vice ci mene odlisnymi pestitelskymi a kulinarskymi vlastnostmi (kuroda, berlikum, chantenay ....).

0
Obrázek uživatele Sue
před 4 roky Sue

Mrkev je výborná, ale ta bio! Už bych nekoupila žádnou jinou, protože je to potravina, která (ta neorganicky pěstovaná) obsahuje mimojiné nejvíc organofosfátů způsobujích nervové poruchy a rakoviny. Doporučuji k přečtení knihu The Little Food Book od autora Craig Sams.

0
před 3 roky Ladislav

To všechno jsou jenom keci,mrkev je zdravá sirová i dušená pouze krátce a nevadí že je kupovaná.A hlavně nečtěte žádnou odbornou literaturu

0
před 2 roky Janča

My taky rádi chroupeme nebo papáme vařenou :-) Teď nám zachutnala bio mrkev z Alberta. Mile mě překvapila cena, zatím totiž většinou platilo, že bio potravina = drahé. A říká se, že mrkev je zdravá na oči, tak snad budeme jako ostříži :-)))

Text příspěvku

Jméno

Email

Ochrana proti SPAMu

  «   Napište číslicí kolik je 4 - 1


Přidat příspěvek