Je stévie skutečně bezpečná?

Pravda o stévii a jak si vybrat nejvhodnější stéviové sladidlo

Cukr patří mezi nejnebezpečnější přísady v potravinách. Je návykový, přidává se téměř do každé průmyslově zpracované potraviny, způsobuje nadváhu, deprese a civilizační nemoci. Kupříkladu v Americe zkonzumují téměř 60 kg cukru na osobu za rok, což je čtyřikrát více než doporučená denní dávka. Proto se v posledních letech začalo ve velkém hovořit o alternativních přírodních sladidlech, jako je stévie. Ovšem je používání stévie ke slazení skutečně tak bezpečné?

Co je stévie? 

Stévie je rostlinka pocházející z Jižní Ameriky. Její extrakt je 200 krát sladší než cukr a nezpůsobuje zvyšování hladiny inzulinu v krvi – proto se doporučuje zejména pro diabetiky. V roce 1991 odmítla FDA (Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv) schválit tuto látku k používání kvůli tlaku ze strany výrobců umělých sladidel. I přes to v roce 2008 FDA schválila použití stéviového extraktu nazývaný rebaudiosid, které si nechala společnost Coca-Cola patentovat pod obchodním názvem Truvia. Tudíž legalizace stévie v Americe proběhla až poté, co byl patentován chemický postup zahrnující okolo 40-ti kroků zpracování extraktu z listu, a to za použití chemických látek jako je aceton, metanol, etanol, acetonitril a isopropanol. Je třeba upozornit, že některé z těchto látek jsou známé karcinogeny. 

Použití celého listu stévie, který si může každý vypěstovat na své zahrádce a který je po staletí používán v jihoamerických zemích, FDA pro potravinářské účely neschválila. Nicméně povolený stéviový extrakt nebyl dlouhodobě zkoumán z hlediska vlivu na lidské zdraví a stále tento dopad není známý. Cukrovarnický průmysl má silný vliv na konečné schválení FDA, a to je jeden z mála případů, kde se za účelem zisku silně ovlivňují rozhodnutí, která nedávají smysl. Jak se může chemicky izolovaná látka považovat za bezpečnou oproti čisté rostlině od matky přírody?

Jakému druhu stevie se vyhnout

Již zmiňovaný patentovaný produkt Truvia obsahuje vedle extraktu stévie další složky. První z nich – erytritol je látka přirozeně se vyskytující v některých druzích ovoce, ovšem výrobci potravin nemají ve zvyku používat přírodní látky. Chemicky čistý erytritol se získává z geneticky upravené kukuřice a přes složitý proces kvašení glukózy se získají krystalky této látky o čistotě 99,5 %.

Další složka, která je častou součástí práškových a kapalných sladidel ze stévie, je přírodní aroma. Po zpracování listu stévie totiž může vzniknout nežádoucí koková pachuť. Výrobci si velmi dobře uvědomují, že všechna aromata doslova útočí na chuťové buňky. Jednoduše oklamou naši mysl, která chce víc a víc a tím vznikají chuťové závislosti na potravinách. 

Od stévie vyhlížející dle obalu jako čistá a přírodní byste nejspíše očekávali opravdu pouze extrakt ze stévie. I zde se ve složení velmi často objevuje další přísada pod názvem dextróza. Ta se získává také z geneticky upravené kukuřice a má dlouhý komplikovaný výrobní proces, podobně jako erytritol.
Dokonce i certifikovaná organická stévie může obsahovat záludné přísady, kupříkladu inulin z agáve, což je polysacharid složitě získávaný z rostliny agáve.

Jak si vybrat správný druh stévie

Naštěstí existují způsoby, jak si tento sladký list vychutnat v přirozené podobě. Protože buďme upřímní – přítomné synteticky vyrobené látky ba dokonce umělá sladidla nejsou žádná výhra.
Co tedy můžeme udělat?
1. Koupit si celou rostlinku a pěstovat ji na zahrádce nebo v květináči – naštěstí toto je legální! Nebo koupit čisté sušené listy – můžeme je semlít v mlýnku na koření nebo ve hmoždíři.
2. Při výběru již hotového produktu ke slazení se podívejte, zda je na obalu uvedeno „z celých listů stévie“. Jak jsme si již uvedli, stéviové extrakty nebo rebaudiosid není žádná výhra!
3. Přidáním čerstvých nebo sušených lístků stévie do čaje získáte skutečně přirozeně oslazený nápoj (berte na vědomí, že stéviové lístky mají sladivost 30 – 40 krát větší než cukr, zatímco čistý extrakt 200 krát).
4. Zkuste si vyrobit vlastní tekutý stéviový extrakt. Jak na to? Potřebujete hrníček omytých stéviových lístků a čistou vodku (v lékárnách lze sehnat i čistý etanol na výrobu bylinných tinktur apod.). Lístky necháme cca 12 hodin sušit na slunci nebo v sušičce. Vysušené lístky vložíme do sklenice a zalejeme vodkou (etanolem) tak, aby byly všechny ponořené. Takto necháme odstát 24 hodin. Lístky poté přecedíme přes plátýnko. Ze získaného roztoku je třeba odstranit alkohol a to tak, že roztok zahříváme na vodní lázni cca 20 minut při nižší teplotě (etanol se vypařuje při teplotě 80 °C). Nevaříme, abychom nepřišli o cenné látky. Poté roztok nalejeme nejlépe do lahvičky s kapátkem a uchováváme v ledničce, kde vydrží až 90 dnů.
5. Pokud nemáte chuť pěstovat si rostlinku nebo vyrábět si vlastní extrakt, nezapomeňte, že zorientovat se v dostupných produktech není lehké. Proto vybíráme ty, které jsou 100% čisté bez dalších pomocných látek, umělých sladidel apod.

Máte ke stévii pochybnosti? Nevadí. Klidně na ni zapomeňte a vyberte si jiné alternativy přírodního slazení: kvalitní med, javorový sirup nebo kokosový cukr. Právě ten se nyní dostává díky svým významným vlastnostem do popředí. Má nízký glykemický index a jeho výroba ze všech sladidel nejméně zatěžuje životní prostředí. Je nerafinovaný, tudíž obsahuje velké množství minerálních látek; oproti klasickému cukru má 10000 krát více draslíku a 20 krát více hořčíku a železa. Lze ho použít do pečení, zejména chutný je v cukroví nebo domácích sušenkách. 

Zdroj:  http://foodbabe.com/2013/04/25/stevia-good-or-bad/



      Diskuse k článku

      0
      Obrázek uživatele Lucka
      před 3 roky Lucka

      Moc hezký článek, já jsem bohužel koupila tu na bázi erythritiolu, tenkrát ještě neznale.. už ji dopoužiji, ale znovu kupovat nebudu. Nemáte někdo tip na nějakou značku - Stévie, která je svým složením nejpříhodnější a zároveň cenově dostupná (i pro chudého studenta)?:)

      0
      Obrázek uživatele Sunriska
      před 3 roky Sunriska

      +LuckaNic se neděje, příště už budete chytřejší a koupíte kvalitnější..:) Se stévií nemám vůbec žádné zkušenosti, vlastně už nic nesladím, a když už není zbytí, tak jedině javorový nebo agáve sirup. Přítel se pomalu zbavuje chuti na sladké, a tak zkusil to nejmenší zlo: http://www.vitalvibe.eu/cs/hubnuti/37-stevie-sladka-tekuty-extrakt.html
      Je to sice již získaný extrakt (doufejme, že ne moc chemickou cestou), ale bez dalších pomocných látek. 

      0
      Obrázek uživatele Lucka
      před 3 roky Lucka

      Já jinak také nesladím, dávám úplně pidi špetku, že je to sotva znát, ale tím že jsem odvykla sladkému úplně mi stačí krásně na doslazení i takový trošek=) Proto z toho nedělám až takovou vědu, že jsem koupila spíše chemii než stévii, ale když už bych někdy kupovala znovu, tak bych ráda zvolila kvalitnější, ale ne moc drahou. (To raději tu sladkou chuť zase ošidím, nevadí mi nesladké=))
      Já si koupila i přímo tu rostlinku, ale zklamalo mě, že ta nesladí vůbec, ať už jsou listy čerstvé, rozmleté či nasušené, zkrátka to neosladí, jen když rozkoušu samotný lístek=) A teď po zimě mi stejně odešla:(
      Děkuji ale za rady a tipy, určitě na tyto slazení kouknu a zvážím je ;)

      0
      Obrázek uživatele sharunka03
      před 3 roky sharunka03

      My si doma taky pěstujeme rostlinku a lístky pak sušíme. Chceme toho co nejvíce nasušit a pak začneme se slazením. Je fakt, že lístek čerstvý je hezky sladký a jsem pak zvědavá, jak to bude sladit potom. Jinak já nesladím ani kávu ani čaj a když už, tak medem nebo třtinovým cukrem. Cukr, jen do moučníků.

      1
      Obrázek uživatele Lucka
      před 3 roky Lucka

      No nevím,zda závisí na konkrétní rostlině, ale mě i po nasušení nic neosladila:(

      0
      Obrázek uživatele sharunka03
      před 3 roky sharunka03

      No uvidíme, když tak sem dám vědět, jak to dopadlo.

      0
      před 3 roky Tax

      Lucko, já jsem zkoušel dělat steviový extrakt povařením. Listy jsem na jenmno nasekal a dal vařit. (cca 6 listů na 100ml vody. Vodu jse mnechal na mírném plamenu téměř vyvařit a dostal jsem tekutinu, která byla za surova až nechutně sladká, po rozředění 1:10 to byla příjemně sladká voda :) ;)

      0
      před 3 roky Ota

      já osobně jsem koupil stevii ve více podobách , jen tak na zkoušku - koupil jsem jí ve formě tekutého extraktu - ten teda sladí asi nejvíce , dále ve formě tablet tam jsem zjistil že ve studené vodě se špatně rozpouští a potom i ve formě sušených listů ... u tech asi zůstanu protože je to její nejpřirozenější podoba a tak ted scháním elektrický mlýnek na koření abych si jí mohl namlet na prášek abych z ní dostal co nejsladší chut a zároven i zachoval všechny její ozdravné složky .-) ... - nejvhodnější mlýnek na rokření jsem našel zde:
      http://www.gastromex.cz/cz-detail-287094-elektricky-mlynek-na-koreni-s-krytkou-keramicky-mleci-mechanismus.html - připadně mi skvělý cena verzus kvalita a navíc umí regulovat hrubost namletého prášku ...

      0
      před 5 měsíci zdenek

      třtinový cukr není taky žádná výhra .. jak se říká ..všeho s mírou a můžete jíst všechno...časem si na ty "sračky" odvyknete  :-)

      0
      před 3 měsíci Alex

      "Jak se může chemicky izolovaná látka považovat za bezpečnou oproti čisté rostlině od matky přírody?" To je asi takový blábol, jako že "náš potravinový výrobek neobsahuje žádné chemické sloučeniny". Ohledně matky přírody - jen namátkou: všichni znají aspirin = kyselina acetylsalicylová (u nás Acylpyrin). To je chemicky čistá účinná látka, vzniklá "chemickou izolací" z "čisté rostliny", tj. vrbové kůry. Zatímco kys. acetylsalicylová je vpravdě zázračný lék s pestrými příznivými účinky (záněty, klouby, srdce...), při žvýkání "čisté rostliny od matky přírody" si přivodíte velmi rychle díru do žaludku. A tak je tomu s velkou spoustou velmi účinných a užitečných léků získávaných chemickou izolací z matky přírody.   

      Text příspěvku

      Jméno

      Email

      Ochrana proti SPAMu

        «   Napište číslicí kolik je 9 + 12


      Přidat příspěvek