DDD: Je na čase strhnout etikety

Doporučená denní dávka (DDD) - podívejme se, co se skrývá za tímto značením.

13mesic 010.JPG

Přeložila: Peta z původního článku.

Pokaždé, když s mou ženou Karen bloudíme uličkami supermarketu, chytá mě nerv, když vidím všechny ty nutriční hodnoty na obalech. I když jsem byl nedávno v komisi Národní akademie věd pro označování potravin, která se zabývá přepracováním těchto informací, stále si nejsem až tak jistý, co všechno toto skutečně znamená. Doporučená denní dávka (DDD) je vyjádřením úrovně živin, kterou považuje vláda a průmysl za potřebnou pro zachování dobrého zdraví. Ale jak potřebné skutečně jsou? Podívejme se, co se skrývá za tímto značením.

Začněme s tím, že DDD je opravdu to, co vyjadřuje. Je to doporučená denní dávka, není to minimální dávka. Hlavním faktem je, že pokud konzumujeme přesné množství DDD pro každou živinu, s vysokou pravděpodobností (97-98%) překročíme naši minimální dávku. Jinými slovy, DDD představuje příjem výrazně vyšší, než potřebujeme, nebudeme přeci riskovat.

Proč tedy tolik lidí věří, že jejich příjem musí být minimálně takový nebo i vyšší než DDD? To proto, že společnosti na výrobu potravin a vitamínových doplňků si nás pečlivě vycvičili, abychom DDD věřili. Jim tato představa vydělává peníze, a to hodně. Výrobek se lépe prodává, když řekneme, že obsah živin na porci daného výrobku splňuje DDD lépe než konkurenční výrobek.

Myšlenka DDD se zrodila, když se lidé začali tázat na nutriční hodnoty vojenských přídělů během 2. světové války. Úkol byl předán na Výbor pro potraviny a výživu při Národní akademii věd. Od té doby zůstal tento úřední orgán u kormidla takzvaného “dobrého zdraví” a každých pět let vydává revidované přehledy. Ale podívejme se na to, co tyto zprávy vlastně říkají. DDD je zde uvedena pro každou živinu, rozepsáno podle věku a pohlaví. Každá DDD představuje minimální příjem “jediné” živiny, spolu s doporučením vyššího příjmu - radši pro jistotu. Toto nám poskytuje pouze “bezpečné ujištění”, není uveden rozsah s nejvyššími a nejnižšími hodnotami. Toto jediné základní číslo, už tak vyšší než je minimální požadavek, naznačuje, “čím více, tím lépe”

DDD vydělává peníze


Že to tak není? Důkazem je nedávné odhalení beta karotenu. Možná si vzpomínáte, že tato studie byla zastavena, když vědci podali zprávu, že míra úmrtnosti na rakovinu plic byla o 28% vyšší mezi těmi, kteří brali velké dávky beta karotenu a vitamínu A a míra úmrtnosti na srdeční onemocnění byla o 17% vyšší než už těch, kteří dostávali placebo. Alespoň v zemích jako USA, kde je přehnaná konzumace často brána jako norma, bychom měli přemýšlet spíše o přebytku než nedostatku. Všimněte si především etiket honosící se takovými tvrzeními jako “vysoce účinný” nebo “ještě lepší” receptura. Problém nastává, když zapomínáme na náš přirozený jídelníček, ve kterém příroda dělá divy svou vlastní cestou.

Dalším závažným problémem je následující. Za absence adekvátních vědeckých informací ustanovili vědci DDD, které jsou zkreslené tradičním jídelníčkem. Ten je charakteristický tím, že je bohatý na tuky a živočišné bílkoviny a chudý na vlákninu – přesně ten typ jídelníčku, který nám způsobuje tolik problémů.

I když víme, že je to sporné, máme velmi silnou tendenci udržovat status quo. Například u vitamínu C (který se nachází pouze v rostlinách) je uvedena DDD 60 mg/den, třebaže mnohé zdroje doporučují, že dávka okolo 200-300 mg/den je lepší. A u beta karotenu, který dostáváme vesměs pouze z rostlin, nebyla ani DDD stanovena. Všeobecně, beta karoten je vnímán pouze jako součást “skutečného” vitamínu A, zvaného retinol, který se nachází výhradně v živočišných potravinách. Vláknina – další složka rostlinných potravin, je vykázána do stejné anti-kategorie jako beta karoten a podobně jí nebyla přidělena hodnota DDD. Co se týče rozdělení DDD, u živin obsažených výhradně v rostlinách buď není DDD stanovena nebo jsou hodnoty DDD směřovány k nižší hranici. Kdyby byla odsouhlasena vyšší dávka, znamenalo by to konzumaci většího množství ovoce a zeleniny, těžká představa pro lidi milující maso a brambory.

Stání na vratkých základech


Oproti tomu, DDD pro živiny nacházející se v živočišných potravinách jsou zkreslovány směrem nahoru. Vezměme si jediný příklad, DDD pro vápník (mezi 800-1200 mg/den) značně převyšuje příjem, který je přiměřený pro ty, jejichž jídelníček je založen na rostlinné stravě. Pravděpodobně přesnější číslo, podle našich průzkumů v rámci čínského projektu, bude blíže k 400-600mg/den. Zvláště v případě vápníku je potřebné množství ovlivněno typem jídelníčku. Jídelníček s velkou spotřebou mléčných výrobků s sebou nese břímě ve formě extra bílkovin. A tyto extra bílkoviny způsobují ztráty vápníku; tudíž je ho potřeba více. Proč nezkusit omezit mléčné výrobky, aby naše tělo vyžadovalo méně vápníku? V této zemi pochází okolo 60 – 70% celkově přijatého vápníku z mléčných výrobků.

USDA po mnoho let využívá základy dietních doporučení, jako Basic Four Food Group guide (průvodce základními čtyřmi potravinovými skupinami) jako “dobré” výživové poselství. Průvodce základními čtyřmi potravinovými skupinami bylo vymyšleno, aby byl zajištěn adekvátní příjem určitých živin, zvláště pak těch, které podporují vysokou konzumaci živočišných výrobků. Následkem toho vědci došli k “závěrům”, že vegetariáni trpí nedostatkem určitých živin, jako vápník, “plnohodnotné” bílkoviny, “plnohodnotné“ železo, riboflavin, ale tyto živiny byly posuzovány ve srovnání se zkreslenými standardy DDD.

Dejme na rady našich babiček


Ze všech dietních doporučení je DDD to nejstarší. Z mého pohledu je problematické od samotného začátku. Naštěstí průvodce základními čtyřmi potravinovými skupinami USDA, s důrazem na normy DDD, je nyní prakticky pasé. Ještě větší štěstí je, že jsme nyní dostali potravinové směrnice USA a potravinovou pyramidu USDA, která věnuje méně pozornosti DDD a klade více důrazu na rostlinné potraviny, ačkoli je tento důraz stále omezený. A že existují novější Středomořské a Asijské potravinové pyramidy, vytvořené agenturami zobrazující prominentní dobře orientované spotřebitele, kteří dávají rostlinným potravinám mnohem vyšší význam.

Vývoj v této oblasti, ve které nám Velká věda, Velcí politici a Velcí podnikatelé říkají, co máme jíst, je žalostně pomalý. Stále ctím starou dobrou radu našich maminek a babiček: jezme zeleninu!

Diskuse k článku

0
před 4 roky Stana

DDD nelze brát vůbec směrodatně.Je to pouze orientační hodnota, jakýsi průměr. Potřeba živin je pro každého individuální a záleží při jejich příjmu na mnoha faktorech. Těžko se jimy může přesně řídit třeba sportovec. Nebo vlastně kdokoli. Např. DDD vit.C je 90mg což je pro náš ogranismus dost málo.

0
Obrázek uživatele Lucka
před 4 roky Lucka

Nikdy jsem na tohle nekoukala, respektive neřídila se tím, sama vím, kolik mi čeho dělá dobře a jestli nějaký pán/í chytrý/á zjistil, kolik čeho má jíst každý člověk, tak to klobouk dolů, protože dle mého je každý individualista, to, co by jinému stačilo, jiný ani nepocítí v žaludku:) Navíc mi to smrdí reklamou, něco jako je zn. Vím co jím apod. ...

0
před 4 roky Hana

jenže vše, co se tady píše, je o amerických dávkách. každý stat má svoje s ohledem na prostředí a bežnou dietu svých občanů....a DDD potřebné jsou,představují základní fyziologické hodnoty pro dané skupiny obyvatelstva (samozřejmě extrémy se do nich nevejdou...), slouží jako normy třeba pro školní stravování aby oběd přestavoval 30% základních složek potravy na den, pro nemocniční, stravu....a nakonec i pro složení potravních doplńků aby se nestalo, že při užití už jedné tablety se někdo předávkuje...a samozřejmě, pokud normálně jím a k tomu budu brát dolńky, které mnohdy pokrývají skoro 100% DDD, tak se můžu něčím předávkovat a může to mít dopad na mé zdraví...ale tohle je už jen a jen na mé volbě...

0
před 4 roky Jirka

Diky za racionalni pristup ke stravovani, uz si obcas pripadam nenormalni, ze neprepocitavam vse na DDD apod :)

0
Obrázek uživatele Standa
před 3 roky Standa

Hodně jsem četl třeba o DDD vitaminu C. A nestačil jsem se divit, jak DDD vzniklo:

Bylo to asi před 100 lety, kdy byla objevena souvislost nedostatku této látky a kurdějí. Výzkumy se došlo v výsledku, že minimální dávka, která bezpečně zabrání kurdějím, je někde kolem 30mg/den. Ta se vynásobila bezpečnostním koeficientem 2 (v různých zemích různým), a vznikla DDD.

Ačkoliv se později ukázalo, že vitamin C je důležitý antioxidant, a že u nemocných nebo nezdravě žijících lidí jeho potřeba roste, DDD nebyla nikdy revidována.

Je ovšem zajímavé, že třeba pro lidoopy je DDD stanoveno několikanásobně vyšší. Opět bez rozumného vysvětlení.

Vitamin C se nachází v rostlinných i živočišných tkáních. Člověk, vyšší opice, morčata a někteří netopýři patří mezi jediné druhy, které si vitamin C neumí vyrobit.

Takže o seriózní podloženost ostatních parametrů DDD bych si nedělal velké iluze. Ono vlastně není jasné, jak by se to mělo stanovit. Měla by to být hodnota obsažená v pestré stavě? Měl by to být dvojnásobek nejnižší hodnoty, která už nezpůsobí nemoc z nedostatku? Nebo naopak polovina toho, co už způsobí nemoc z přebytku? Lidský organismus je natolik komplexní, že DDD bude vždy jen soubor nějakých čísel více či méně vycucaných z prstu.

Text příspěvku

Jméno

Email

Ochrana proti SPAMu

  «   Napište číslicí kolik je 1 + 7


Přidat příspěvek