Co nám vlastně Éčka v potravinách říkají ?

Jsou lidé, kteří Éčka vůbec neřeší. Pak jsou lidé, kteří je řeší hodně, zjišťují, jak které může být pro ně potenciálně nebezpečné. Ale je tu ještě trochu jiný pohled na aditiva v potravinách.

jidlo 004.JPG

Pokud vezmeme celou populaci, tak lidí, kteří řeší a zajímají se o Éčka je relativně málo. Ano, když se v nějakém populárním pořadu nebo médiu objeví nějaký skandální „objev“ o tom jak to či oné Éčko může mít nebezpečné, tak tomu se věnuje velká pozornost. Ale takovým tím českým hospodským přístupem – zanadává se na výrobce, že si to dovolí vyrobit, zanadává se na vládu, že to dovolí vyrábět. A většina lidí pak stejně jde nakupovat podle slevových letáků ty největší „dobroty“. Často je také slyšet, že Éčka jsou jenom zbytečně nafouklé téma, že jsou bezpečná, jenom se jejich účinky zveličují, apod... To hlavně proto, aby se takový člověk mohl s nezkaženou chutí od nějakého „aktivisty“ mohl zakousnout do své oblíbené chemické chuťovky.

Dnes se ale nechci bavit o nežádoucích účincích aditiv, ale o dalším aspektu, který by měl oslovit opravdu širokou veřejnost. Nejde jen o to, čím nám Éčka mohou škodit přímo, ale také o to, PROČ se vůbec do potravin přidávají. Jakou mají v potravině funkci, co nahrazují a proč jsou kategorie potravin, které bez některých aditiv nelze ani prakticky sehnat.

Rozhodně není potřeba mít vystudovanou potravinářskou školu, ale mnohem více je třeba mít rozvinutý běžné logické uvažování – selský rozum. Podívejme se na příklad – jogurt. Budeme-li ho dělat doma – potřebujeme mléko a již hotový bílý jogurt pro naočkování mléka. Za pár hodin budeme mít vynikající hustý jogurt. Chceme jahodový jogurt, dobře, stačí vzít jahody a chuť je na světě. A teď otázka – budeme ho barvit ? Budeme do něj přidávat aroma ? Budeme ho sladit umělým sladidlem ? Budeme ho zahušťovat škrobem, xanthanem a gumou guar ? Ne, barvu má červenou po jahodách, chuť má po jahodách, hustý je protože dostatečně zrál v klidu ve sklieničce a sladký je po jahodách – pokud jsou zmražené, přisladíme jen trochou cukru.

A co třeba sýr ? Vážně ho potřebujeme barvit ? Naprostá většina prodávaných sýrů je obarvena – většinou barvivem E160b – Annato. Dokonce i ty, které nesou označení selský, staročeský, původní receptura a další označení, která nás mají přimět si myslet, že sýr je výjimečný a tu výjimečnost výrobce vyrobí přidáním barviva do sýru. Znovu se ptám, přidávali byste si barvivo do sýra, pokud byste ho dělali doma ? Ale barvou to nekončí, jen začíná.

Co si budeme povídat, chuť hraje největší roli v našem výběru, co budeme konzumovat a nakupovat. Ale proč je takové množství lidí (je jich valná většina), kteří neřeší odkud chuť pochází ? Pro názorný příklad se podívejme zase na jahodový jogurt. Běžně „jahodové“ jogurty obsahují ve složení řádově jednotky procent jahod. Co to znamená ? Že 5% jahod ve 100gr jogurtu je 5gr. Zkuste si schválně doma navážit 5gr jahody. A dejte si ji do kelímku bílého jogurtu. Jak hodně ho asi ochutí ? Budete mít spíš problém jahodovou chuť najít. A proto je tu všemocné aroma. To je levný pomocník za to, když v potravině chybí, to co tam má původně být. Není to sice klasické „Éčko“, ale je to celá řada látek, které nejsou nijak označeny, nejsou veřejnosti známy a tím hůř se o nich můžeme něco dozvědět a zjistit. Dělí se na přírodní (extrakt z přírodní suroviny), přírodně identická (látka, která v přírodní surovině dává požadovanou chuť, ale je získána synteticky) a na blíže neurčená aroma (syntetická látka s podobnou chutí té přírodní).

Otázkou tedy je, potřebujeme, aby vůbec potravina byla vyráběna z původních složek. Potravinový technologové už jsou natolik daleko, že vám vyrobí jahodový jogurt bez jogurt, ale i mléka. A jaká je pointa ? Že Éčka (a aromata) nám toho říkají mnohem víc, než jen, jestli se jich máme bát nebo ne. Ale také nám prozradí, že výrobce se snaží dělat z potraviny něco, co nechceme. A nebo bychom chtít neměli. Takže rada na závěr – vybírejte si potraviny, které obsahují jen to, co byste do ni dali, kdybyste ji vyráběli doma. To je to nejsnazší vodítko pro výběr kvalitních potravin bez chemie.

Diskuse k článku

3
před 3 roky Andrea

Mám malé děti a babičky mají potřebu jim kupovat sladkosti. Už si zvykly na to, že kontroluju složení. Bohužel na spoustě sušenkách je položka aroma. Tudíž předpokládám, že aroma je syntetické. Já sušenky buď peču nebo koupím ve zdravé výživě, což babičky bohužel tuto možnost nemají a navíc je to pro ně drahé. Kolikrát si pře babičkama přijdu jako krkavčí matka,která dětem nedopřeje sladkost. občas babička něco upeče, ale používá vanilínový cukr a prášek do pečiva. Kdybych jí řekla, že obsahují škodlivé látky a že existují zdravější varianty, už by to brala asi jako provokaci vůči ní. Bohužel starší ročníky prostě neví a nechápou, proč by výrobci potravin přidávali nějaké škodlivé látky. "Babi, víš, že tohle barvivo se vyrábí z uhelného dehtu?"- "Ale to snad ne, copak to jde?"

2
Obrázek uživatele Sunriska
před 3 roky Sunriska

Andrea: Nejste jediná, kdo v tomto "bojuje" s rodiči..V jejich očích vypadáte jako krkavčí matka, ale vůbec si neuvědomují, že se snažíte dělat pro své děti to nejlepší a hlavně to nejlepší v rámci jejich zdraví, což je ten nejdůležitější aspekt pro šťastný a spokojený život..Nedokáží pochopit, že v dnešním světě je prakticky nutné se zajímat o složení potravin, jelikož je trh zahlcen nekvalitními a "převyrobenými" výrobky..Oni vyrůstali v době, kdy bylo ještě maso, jogurty a vše ostatní relativně kvalitní, ale zase bylo všeho podstatně méně...

3
Obrázek uživatele alena.prchlikova@
před 3 roky alena.prchlikova@

Ano, bylo méně zboží, troufám si říct, že bylo kvalitnější. Mléčné výrobky určitě. Před 35 lety byly pouze dva druhy jogurtů, byl bílý a jeden druh s ovocem, které bylo na dně kelímku. Až potom se postupně výroba rozvíjela, pamatuji, když se objevil jogurt s ovocným želé, jaký to byl poprask, zmizel okamžitě z vitríny. Nemyslím si, že je dobré mít na prodejnách desítky skoro stejných výrobků, lišící se jen druhem aroma, či kelímkem. Kvalitních je ovšem velice málo, pár druhů. Starší lidé se orientují většinou jen podle ceny, předpokládají, že když se výrobek prodává, tak musí být nezávadný. 

1
před 3 roky tinka

keď som chcela sladké tam matka mi dávala ovocie, alebo mi nastrúhala mrkvu a dala mi do toho med. 

Tie ovocné jogurty sú samé ečok a ani sa nečudujem potom, že malé deti nechcú ovocie. 

Treba si taký ovocný jogurt pripraviť. Alebo do bieleho tučno mliečneho jogurtu sa dá ovocné pyré čo sme si urobili ale nesladení s cukrom ale s medom zamiešame a dáme svojim drobcom. 

1
Obrázek uživatele Danah
před 3 roky Danah

To je moc pěkně řečeno v článku. Připadá mi, že výrobci hrají také na to, že si nic nepamatujeme (ostatně jako politici- vždy a znova ti samí, čistí a féroví :-))). Nemáme si pamatovat opravdovou chuť rajčat ze zahrádky, sladkou chuť mrkve (mě kupované připadají štiplavé), vůni skutečných jablek, ne těch, co voní jen jako polystyren, protože jsou rok stará...Bohužel děti a mladá generace je v nevýhodě, a tak musí převzít to, co se jí nabízí - pohodlný nákup pod jednou střechou a v kteroukoliv dobu. Netuším, jestli vůbec budou umět vařit a zda si budou umět poradit v krajních situacích bez elektřiny a bez signálu mobilního operátora.

0
Obrázek uživatele Pipoš
před 3 roky Pipoš

Mno..... autor clanku predvadi pozoruhodnou smes samolibosti a ignorance. Osobne bych uprednostnil, kdyby se k tematu tzv. ecek vyjadril odbornik s prislusnym vzdelanim a zkusenostmi v oboru spise nez nedouk, ktery tvrdi, ze vzdelani neni potreba, protoze staci selsky rozum. Selsky rozum je podminka nutna, ale  nikoli postacujici!

Je dobre si uvedomit, ze prumyslove vyrobena potravina musi splnit narocnejsi pozadavky nez domaci produkce urcena k okamzite spotrebe (trvanlivost, stabilita senzorickych vlastnosti, zdravotni bezpecnost, ...). K tomu nam muzou pomoct racionalne pouzita "ecka". Bohuzel, nekteri vyrobci jdou s uzitim "ecek" podstatne dale a zneuzivaji je k sizeni potravin. To je ale jina pohadka! Pokud se o problemu chceme bavit seriozne, je nutne se bavit s odborniky.

Podrobne informace k oznacovani aromatickych latek lze najit v Narizeni Rady 1334/2008. Tam lze zjistit, ze kategorie latek "prirodne identicke aroma" byla zrusena.

0
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

Pane Pipoš, jestli tady někdo hýří samolibostí a navíc arogancí, jste to vy. Vy jste taky jeden z těch co se bez "odborníků" ani nenají, že? Článek je napsaný objektivně a neříká nic, co by nebyla pravda. Pokud potřebujete potvrzení odborníků velkovýrobců chemických koktejlů, použijte vyhledávač, mainstreem je podobných "odborných" posudků plný. Nám ostatním opravdu k najedení stačí obyčejný rozum.
Mimochodem, kdo je podle vás "odborník s příslušným vzděláním"? Chemik? Lékař? Výživový poradce? Výrobce potravin? Patolog?
A váš výrok, že průmyslově vyráběná potravina musí mít zdravotní bezpečnost... To jako abyste se z té potraviny neotrávil? Úžasné, to jsem rád, že o nás ti vaši odborníci tak pečují.  Není náhodou prvotní význam potravin výživa? Jak pomáhají chemikálie a balastní látky typu zahušťovadel, barviv a konzervantů ve výživě? 
Autor článku zapomněl zmínit ještě další aspekt přidaných chemikálií do průmyslově vyráběných potravin, totiž to, že takové konzervanty pomáhají tomu, aby se daná potravina nezkazila a mohla tak procestovat půlku světa, a tak se k nám mohou dostat takové potraviny, které u nás nerostou jako třeba loňský česnek z Číny, jablka ze Španělska, jahody z Nizozemí atd. Takže ty přidané látky k tomu všemu ještě pomohly zlikvidovat i české zemědělství. Mimochodem konzervanty jsou jedy, které zabíjejí bakterie, a to ne jen ty způsobující kažení potravin, ale i ty tělu prospěšné obsažené ve zdravé střevní mikroflóře.
Opravdu nechápu, proč vám vadí, že se lidi vyhýbají konzumaci chemikálií.

1
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

+Sunriska+Andrea
Je to tak, ne jen s dětma, ale i my, když jsme se rozhodli změnit stravování, tak jsme byli málem za nějakou sektu. Ale určitě se vyplatí se rodičům v tomto postavit, i když to možná teď děti nechápou, jednou vám budou vděčné a pokud vydržíte, i ty rodiče to přestane bavit řešit a zvyknou si na to, že mají "divné" potomky :-D

1
Obrázek uživatele Pipoš
před 3 roky Pipoš

Mel jsem prirozene na mysli odborniky nezavisle. Je pravda, ze v malem ceskem rybniku je to s tou nezavislosti tezke, ale stale verim, ze na ceskych vysokych skolach takove najdete. Jako ucitele me zejmena irituje prezentovany nazor, ze vzdelani v oboru neni potreba, ze staci selsky rozum. S tim proste nesouhlasim.

Pokud jde o vecnou podstatu problemu, tak preferuji racionalni  debatu spise nez ideologicke vylevy. I me ne vadi zneuzivani aditiv pro sizeni potravin. Ale to je prece ZNEUZITI techto latek k neferovym ucelum. Pri prumyslove vyrobe potravin se vyuziti aditiv zrejme nepujde zcela vyhnout ani v pripade poctivych konvencnich potravin, ani v pripade bioprodukce. To neni kvuli hamizdnosti ci spiknuti vyrobcu a politicke elity, ale kvuli objektivnim technologickym a prirozene i ekonomickym duvodum.

Opravdu mi nic nevadi na lidech, kteri se se vyhybaji konzumaci sizenych a eckami precpanych potravin, a sam se mezi takove pocitam. Ale svet neni cernobily tento problem je proste daleko slozitejsi, nez se nam vyse uvedeny clanek snazi prezentovat.



1
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

OK, takhle jak jste to napsal teď je to něco jiného, než jak jste to psal poprvé. Sice s tím selským rozumem a odborníky nesouhlasím, ale to už je otázka názoru, ne arogance ;-)
Můj názor je, že na to abych se dokázal najíst zdravě, mi stačí se podívat kolem sebe a přemýšlet. Odborníci... Vždyť se ani neshodnou, co zakázat a co povolit a v jakém množství, jinak by to bylo všude stejné, a to není. 
Existují stovky příkladů z dějin, kdy tzv. odborníci něco doporučovali a pak se ukázalo, že to škodí, nebo dokonce je jedovaté. Existují způsoby, jak uchovat potravinu nezkaženou a přitom nepoužívat chemii. Sterilizace, kvašení, zavařování, zmražování, sušení, pasterizace. Člověk je rozmazlený, potřebuje v zimě jahody, tak ať se pak nediví. Proč se do jahodového kompotu přidává kyselina citronová, když je zavařený?
Jak jsem psal výše, jídlo je výživa a v takové chemie nemá co dělat. Pokud můžu, vyberu si vždy bez ní. A když někdo chemii obhajuje a ty potraviny s chemií kupuje, je to pro mne "škůdce", protože dělá z mého jídla drahý luxus. Proto mně to štve, jinak ať si každý jí co chce.

0
Obrázek uživatele Pipoš
před 3 roky Pipoš

Je jasne, ze poznani se vyviji a nikdo nema patent na rozum.  Existuji ale stovky prikladu z dejin, kdy technologicke nedostaky ve vyrobe a zpracovani potravin vedly k masovym  otravam (botulismus, plesnive obili - aflatoxiny, namel na obili, atd...). Vetsinu z techto rizik umime eliminovat "chemickymi" prostredky pri pestovani a/nebo zpracovani. Tak muzeme zajisit vyse zminovanou potravinovou bezpecnost. Pripada mi, ze absolutni odmitaci aditiv si vetsinou nejsou techto rizik vedomi a povazuji potravinou bezpecnost za neco samozrejmeho. To ale rozhodne neni a dnesni stav stal dost usili!

Ty "chemicke" prostredky pisu s uvozovkami, protoze tato aditiva (napr. konzervaty) nevymysleli chemici, ale priroda. Stacilo, aby se nekdo dostatecne vzdelany pozorne dival kolem sebe, a vsimnul si, ze brusinky nebo treba jerabiny neplesnivi.  Pak stacilo identifikovat aktivnini latky a ziskali jsme kyselinu benzoovou (z brusinek) a kyselinu sorbovou (z jerabin). Seznamy ecek jsou takovychto roztomilych pribehu plne... Samozrejme jednim dechem dodavam, ze jsou i ecka problematicka, pochazejicich ze zapachajicich laboratori financovanych zlymi dehtobarony.

0
Obrázek uživatele Stana
před 3 roky Stana

Pipoši je vidět, že jste vzdělán v oblasti chemie potravin a víte o čem mluvíte, jenže pokud je někdo vyloženě odpůrce aditiv, těžko to vysvětlíte. Ano máme způsoby jak prodloužit trvanlivost bez éček ( sušení, pasterizace, zavařování...) ale takovými postupy klesá výživová hodnota prudce dolů. Samozřejmě že jsou škodlivá éčka, ale také jsou i neškodná. I v BIO potravinách jsou éčka, i BIO potraviny jsou ošetřovány proti škůdcům, i když ekologičtěji.

1
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

Ano, jsem odpůrce chemie v jídle a opravdu mi nikdo nevysvětlí, že nějaká přidaná látka do potravy je ku prospěchu :-)
Příběh s brusinkami je pěkný, jen se zeptám, proč si myslíte, že příroda vybavila brusinky a jeřabiny  tou chemickou látkou? Opravdu za účelem konzervace? A proč? Není mnohem logičtější vysvětlení, že to má odradit případné hmyzí (nebo jiné) škůdce, aby se rostlina mohla množit a konzervování je jen jako vedlejší produkt?
Ono i kdybyste ty brusinky namočil ve formaldehydu, tak se nezkazí a pravděpodobně by zůstaly zachovány i výživové hodnoty, ale já bych to určitě nejedl. Příroda je chemických látek plná a to i takových, které jsou prokazatelně škodlivé, ba i jedovaté. To, že něco v přírodě existuje, ještě neznamená, že když to člověk synteticky vyrobí, bude to totéž a už vůbec ne, že to je apriori zdravé..
Víte, člověk se v interpretování přírody už tolikrát spletl, že to je spíše pravidlo, než výjimka. Prostě vědcům v tomto nevěřím a opravdu se spoléhám na ten selský (rozuměj vlastní) rozum. Nepotřebuji čekat na to, až po letech přiznají svou chybu, to už mi bude k ničemu. Osobně se svým způsobem stravování necítím nijak omezován, tak vlastně ani nechápu, proč bych měl měnit svůj názor a na tu chemii přistupovat.

stana,
jaké výživové hodnoty se sníží sušením nebo třeba mléčným kvašením? Při mléčném kvašení se naopak potravina zhodnocuje o tělu prospěšné mikroorganizmy. Bohužel nejde to aplikovat na vše. Radši budu jíst sníženou výživovou hodnotu, než si zasírat játra a zatěžovat tělo zbytečným balastem.

3
Obrázek uživatele Slunew
před 3 roky Slunew

jen pro vaši informovanost mezi členy sdružení Zdravá potravina jsou i osoby dle p.PIPOŠE - chemik, výživový poradce, nutriční terapeut, již téměř dostudovaný potravinářský analytik...a věřte, že si vzájemně články doplňují a opravují právě proto abychom nešířili dezinformace.....))))
jinak obecně E přírodní a přírodně identická jsou v pohodě - to ano, ty jsou povolena i pro BIO a potraviny pro zvláštní výživu. Ale tak jde o potravinu, kde jsou použita - například chleba - pokud nepoužijete živý kvas musíte kypřit droždím a pak bude jako zakyselující přípravek použito E 330 (k.citronová) E260 (k.octová) a E270(k.mléčná), což jsou sice přírodní E, ale není lepší jíst chleba z poctivého živého kvasu?   a podobně můžeme pokračovat dál....proč jíst ovocný jogurt, kde se musí to ovoce zakonzervovat E aby nehnilo a nezkazilo jogurt, když v klasickém jogurtu žádná E dokonce být ani nesmí(nemyslí odtučněné a dochucené) a ovoce si tam můžu dodat sama čerstvé.... prostě bychom měli kupovat potraviny co nejčerstvější a nejméně upravené (nemyslím tepelnou úpravu, ale právě to dochucování, prodlužování trvanlivosti...)

0
Obrázek uživatele Martin Vozka
před 3 roky Martin Vozka

+Slunew Děkuji, přesně můj názor.

1
před 3 roky honkytonky

Jsem take ten, kdo se zivi jako martin vozka, prodluzovani trvanlivosti je k nicemu, dochuclovani - na co?, barveni k cemu? Velke ano prirodnim a hlavne prirozenym!!

0
Obrázek uživatele Walmezak
před 3 roky Walmezak

Víte o tom, že WHO předpokládá do roku 2020 50% nárust onemocněných rakovinou? Proč to asi bude?

1
Obrázek uživatele Slunew
před 3 roky Slunew

To nelze rict,ze jen kvuli E. Problem je el.mag.vlneni,to co dychame,koureni,alkohol,obecne spatny ziv.styl, s tim snizena imunita., obezita uz i u kojencu a tedy spatny vyvoj organismu a opet u techto osob se "opotrebeni" projevi drive.a v neposledni rade zijeme cim dal tim dele,coz sebou nese opotrebeni,na ktere jsme zvykli...

Text příspěvku

Jméno

Email

Ochrana proti SPAMu

  «   Napište číslicí kolik je 4 + 11


Přidat příspěvek