dTest – Čerstvá vejce

  • Publikováno:

Vydáno: 2.10.2013 Tisk článku
Autor: dTest
Byly testovány vejce od nosnic z různých typů ustájení od klecových po biochovy.
Testům bylo podrobeno 11 výrobků s označením čerstvá vejce jakostní třídy A, dvanáctým byla netříděná vejce od drobného chovatele. Byla testována vejce od nosnic z různých typů ustájení od klecových chovů (označeno číslicí 3 na prvním místě v identifikačním kódu na vaječné skořápce), přes chovy v halách na podestýlce (označeno 2), po chov ve volném výběhu (označeno 1) a biochov (označeno 0).

Na rozdíl od velkoproducentů mohou drobní chovatelé prodávat neoznačená a veterinárně neprověřená vejce, a to nejen sousedům, ale i do místní prodejny, avšak nejvýše v počtu 60 kusů týdně.
Loni bylo v Česku evidováno 10 482 případů salmonelózy. Příznivým zjištěním testu je, že salmonelly v žádném ze zkoumaných vajec nebyly. Méně příznivým zjištěním byl výskyt nečistot na skořápkách, a to trusu, peří, vaječného obsahu, vajíček hmyzu a plísní. Tyto vady představují zvýšené mikrobiální riziko. Jestliže nečistoty přesáhnou osminu povrchu, nesmějí se vejce prodávat jako jakostní třída A (To znamená, že taková vejce by se ani neměla dostat na pulty prodejen, protože jakostní třída B je určena pouze pro průmyslové zpracování.).
Kvůli vadám skořápky nevyhověla požadavkům nařízení 589/2008/ES z hlediska kvality polovina hodnocených vzorků, včetně obou značek biovajec, vajec z volného výběhu, podestýlky i od drobného chovatele (Tedy z míst, kde mají nosnice volnost pohybu.). Omývat nebo čistit vejce určená k prodeji spotřebitelům je zakázáno. O to pečlivěji by je drůbežárny měly třídit.
Třetina vzorků při hodnocení kvality neobstála pro vnitřní vady, jimiž nejčastěji byly krvavé skvrny ve žloutku nebo masové skvrny v bílku. Vejce s těmito vadami také představují zvýšené mikrobiální riziko a rovněž by se neměla prodávat jako jakostní třídy A.
Vejce musí vydržet 28 dní, týden před vypršením této lhůty musí být stažena z prodeje. Skladovat se musí při nekolísavé teplotě v rozmezí od 5 do 18 °C. Zda jsou vejce čerstvá můžeme odhadnout i sami, když vejce rozklepneme na rovnou podložku. Bílek se neroztéká a žloutek je hodně vypouklý.
Při testování vajec bylo zjištěno, že ve dvou případech nebyla u vajec dodržena deklarovaná hmotnostní skupina.
Kdyby se nejvyšší kvalita vajec poznávala podle nejoranžovějších žloutků, zvítězily by nosnice z klecí na celé čáře. Testy však odhalily, že za jejich sytě vybarvenými žloutky stálo barvivo kanthaxanthin, označované též jako E 161g, běžně přidávané slepicím do krmiva. (Kanthaxanthin má vysokou barvicí schopnost, i velmi nízká koncentrace stačí k výraznému zbarvení žloutku. Na rozdíl od luteinu, přirozeného barviva obsaženého ve žloutku, nemá žádné pozitivní zdravotní účinky. Lutein je důležitý pro lidský zrak.)
Množství kanthaxanthinu v krmivech nesmí překročit unií stanovené limity, konkrétně pro nosnice je to 8 mg/kg krmiva. V biochovech není kanthaxanthin povolen vůbec.

Test neukázal na výrazné rozdíly v kvalitě mezi vejci z odlišných chovů. Bohužel ukázal, že barva žloutku nic neznamená. Celkově nejlepší z vajec prodávaných v obchodech byla vejce nosnic v klecích od společnosti Česká vejce CZ, nejlevnější bylo plato španělských vajec z Kauflandu EUFI. Těm, kterým záleží na životních podmínkách dojnic, lze doporučit Tesco Organic Bio čerstvá vejce.
(Máte-li možnost, kupujte vejce od drobných domácích chovatelů. Pestrá přirozená strava a dostatek pohybu bohatě stačí k tomu, aby slepice měly vše, co potřebují a jejich vejce byla kvalitní. Na statku si můžete snadno ověřit, jaké krmivo slepice dostávají a jaké jsou jejich životní podmínky.)

dTest XX., 2013, č. 6, s. 14-21